Desatero pro rodiče dětí předškolního věku
Upozornění pro rodiče-postup při nemoci (Doporučení Hygienické stanice hl. m. Prahy)
Pozdní vyzvedávání dětí z MŠ (Doporučení MŠMT č.j. MSMT-36418/2015)
Co budu potřebovat do mateřské školy?
* přezůvky, nejlépe bačkory, pantofle a crocsy jsou nevhodné
* náhradní spodní prádlo, ponožky, tričko (i starší děti se mohou polít)
* pohodlné oblečení do třídy (tričko, tepláky, holčičky popř. sukýnku na gumu)- malujeme, cvičíme, zpíváme, hrajeme si na koberci, stolujeme, sami se svlékáme a oblékáme při použití toalety atd.
* oblečení pro pobyt venku – je vhodné mít náhradní oblečení a obutí, hlavně na školní zahradu, kterou využíváme k pobytu venku, na sport, do pískoviště (takový, který si dítě může ušpinit, cítí se v něm dobře a nemusí si dělat starosti, nedávejte dětem do školky značkové drahé věci, vše podepište) v každém ročním období. V letním období je důležitá pokrývka hlavy
* pyžamo
* kartáček na zuby, zubní pastu
Co bych měl zvládat před nástupem do MŠ?
* Znát své jméno a příjmení.
* Umět si říci,co chce nebo potřebuje.
* Spolupracovat při oblékání a svlékání.
* Umět nazouvat a vyzouvat obuv.
* Vysmrkat se a používat kapesník.
* Držet lžíci a umět se najíst.
* Při jídle sedět u stolu.
* Umět pít z hrnečku a skleničky.
* Používat toaletu (pleny nejsou přípustné).
* Umět si umýt ruce mýdlem, utřít se do ručníku.
* Umět si vyčistit zuby.
* Ujít kratší vzdálenosti během pobytu venku.
10 dobrých rad, které usnadní vám i vašemu dítěti nástup do školky
1. Mluvte s dítětem o tom, co se ve školce dělá a jaké to tam je. Můžete si k tomu vzít obrázkovou knížku nebo si popovídat s dítětem, které už do školky chodí (mělo by tam ale chodit rádo, aby se vaše dítě nevystrašilo barvitým líčením zlých zážitků). Vyhněte se negativním popisům, jako „tam tě naučí poslouchat“, „tam se s tebou nikdo dohadovat nebude“ apod.
2. Zvykejte dítě na odloučení. Při odchodu např. do kina láskyplně a s jistotou řekněte, že odcházíte, ale ujistěte dítě, že se vrátíte. Dítě potřebuje pocit, že se na vás může spolehnout. Chybou je vyplížit se tajně z domu. Dítě se cítí zrazené a strach z odloučení se jen prohlubuje.
3. Veďte dítě k samostatnosti zvláště v hygieně, oblékání a jídle. Nebude zažívat špatné pocity spojené s tím, že bude jediné, které si neumí obléknout kalhoty nebo dojít na záchod.
4. Dejte dítěti najevo, že rozumíte jeho případným obavám z nástupu do školky, ale ujistěte ho, že mu věříte a že to určitě zvládne. Zvýšíte tak sebedůvěru dítěte. Pokud má dítě chodit do školky rádo, musí k ní mít kladný vztah. Z toho důvodu nikdy školkou dítěti nevyhrožujte (dítě nemůže mít rádo něco, co mu předkládáte jako trest) – vyhněte se výhrůžkám typu „když budeš zlobit, nechám tě ve školce i odpoledne“.
5. Pokud bude dítě plakat, buďte přívětiví, ale rozhodní. Rozloučení by se nemělo příliš protahovat. Ovšem neodcházejte ani narychlo nebo tajně, ani ve vzteku po hádce s dítětem.
6. Dejte dítěti s sebou něco důvěrného (plyšáka, hračku, šátek).
7. Plňte své sliby – když řeknete, že přijdete po obědě, měli byste po obědě přijít.
8. Udělejte si jasno v tom, jak prožíváte nastávající situaci vy. Děti dokážou velmi citlivě poznat projevy strachu u rodičů. Platí tu, že zbavit se své úzkosti znamená zbavit dítě jeho úzkosti. Pokud máte strach z odloučení a nejste skutečně přesvědčení o tom, že dítě do školky dát chcete, pak byste měli nástup dítěte do školky přehodnotit. Případně se dohodněte, že dítě do školky bude vodit ten, který s tím má menší problém.
9. Za pobyt ve školce neslibujte dítěti odměny předem. Dítě prožívá stres nejen z toho, že je ve školce bez rodičů a zvyká si na nové prostředí. Přidá se strach z toho, že selže a odměnu pak nedostane. Samozřejmě – pokud den ve školce proběhne v pohodě – chvalte dítě a jděte to oslavit třeba do cukrárny nebo kupte nějakou drobnost. Materiální odměny by se ale neměly stát pravidlem, dítě by pak hračku vyžadovalo každý den.
10. Promluvte si s učitelkou o možnostech postupné adaptace dítěte – s dítětem ze začátku můžete jít do třídy, dítě může jít jen na dvě hodiny apod.
PhDr. Simona Hoskovcová, Ph.D. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze